Česká národní banka začala 1. prosince roku 2016 s dlouho očekávanou regulací půjčkového trhu. Svou pozornost zaměřila zejména na nepoctivé poskytovatele půjček a lichváře, kteří parazitují na bezútěšné situaci klientů a jejich hlavní příjem tvoří poplatky a vysoké sankce. Nově mohou všichni poskytovatelé půjček působit pouze po splnění přísných podmínek, mezi něž patří například vysoký základní kapitál firmy nebo licence udělená přímo ČNB. Bohužel i tento scénář dostává první trhliny.
Regulace přinesla nová pravidla a podmínky
Banky nebo nebankovní společnosti, které poskytují půjčky bez registru a půjčky bez doložení příjmu musí zažádat o udělení speciální licence, která je opravňuje k působení na půjčkovém trhu. Peníze již nově nemohou půjčovat ani fyzické osoby nebo živnostníci. Půjčky bez registru jsou ovšem omezeny pouze na lidi, kteří nejsou v insolvenci. Na druhé straně půjčky bez doložení příjmu si příjem musí ověřovat jinde než od žadatele. Tyto dva druhy půjček jsou ještě dodnes velmi populární i když jim přibyly nové omezení.
K poskytování úvěrů je totiž potřeba mít řádně založenou firmu a splacený základní kapitál, který dosahuje astronomických výšin. Pokud tyto (a spoustu dalších podmínek) poskytovatelé půjček a úvěrů nesplní, licence jim nebude udělena. I v tomto případě je zde jedno velké ALE.
Poskytování půjček v přechodném období
Ještě zhruba rok bude trvat tzv. přechodné období – čili období, během něhož Česká národní banka přezkoumává žádosti o povolení k činnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. A toho řada nepoctivců zneužívá. Dopředu sice ví, že licenci od ČNB nezíská, nebojí se ale podat žádost a své služby ještě minimálně rok beztrestně poskytovat.
Žadatelé o půjčku by proto měli být při výběru vhodného produktu opatrní a oslovovat pouze známé a ověřené společnosti. Od věci také není zapátrat v diskuzích na internetu nebo požádat o doporučení rodinu či přátele.
Lichváři nutí lidi k živnostenskému oprávnění
Další nekalou praktikou, která se ve světě úvěrů a půjček začíná pomalu, ale jistě rozmáhat, je i snaha některých firem, využívajících lichvářské praktiky, nutit žadatele o půjčku k živnostenskému oprávnění. Jakmile si však člověk živnostenské oprávnění zařídí, zákonná ochrana se na něj v tomto případě nevztahuje. Solidní společnosti, které podnikatelské půjčky nabízejí, zkoumají historii podnikání daného žadatele. Pokud by klient přišel s čerstvě vystaveným živnostenským listem, má u poctivých poskytovatelů půjček smůlu.
Na regulaci doplácí paradoxně sami klienti
S regulací půjčkového trhu jde ruku v ruce také novela spotřebitelského zákona, která věřitelům nově nařizuje zkoumat bonitu a příjmy žadatele. Z trhu tak prakticky už úplně vymizely oblíbené půjčky bez doložení příjmu. Pokud je v některém portfoliu klient objeví, měl by vědět, že tento produkt není určen pro osoby bez pravidelného příjmu. Jeho přidaná hodnota tkví v tom, že žadatel nemusí dokládat příjem skrze potvrzení od zaměstnavatele.
Společnosti jeho příjem totiž ověří prostřednictvím svých vlastních databází, což jim ostatně ukládá zákon. Pokud by tak neučinily, může být podepsaná smlouva prohlášena za neplatnou. Paradoxně ale na tuto změnu doplácí problémoví klienti, kterým banka nepůjčí a půjčka bez doložení příjmu u nebankovní společnosti pro ně byla dlouhé roky oním záchranným kruhem.