Pro toho, kdo přešel z topení elektřinou na topení dřevem, bude všechno nové. Asi nejzajímavější částí přípravy na zimní sezónu se stane chystání dřeva na otop. Někdo to zvládne z vlastních zásob, protože vlastní kousek lesa, jiný se musí spokojit s tím, že si dřevo koupí. A to buď již naštípané, nebo kmeny stromů, které si sám připraví.
Vytěžte si dřevo z lesa sami. Musíte mít ale povolenku
Jestliže chcete co nejvíce ušetřit, bude pochopitelně lepší, když se domluvíte se správcem lesa na tom, abyste si za úplatu mohli z něho sami dřevo vytěžit. U takové práce se zahřeje hned několikrát. Jednak tehdy, až budete dřevo kácet a svážet domů, pak u jeho řezání, štípání a uskladňování a následně samotným spalování v kotli nebo krbových kamnech. A zapotíte se možná i při kontrole policií, kdy nebudete moci najít povolení k těžbě dřeva.
Dřevo se měří na prostorový metr
Nechce-li se vám absolvovat celý ten namáhavý maraton, je třeba využít prodej palivového dřeva v supermarketech nebo u specializovaných prodejců. Ti vám obvykle nabídnou měkké i tvrdé dřevo v objemových jednotkách prostorový metr skládaný, nebo prostorový metr sypaný. Cenově vychází levněji sypaný metr, ale dřeva budete mít méně.
Které dřevo je lepší? Měkké, nebo tvrdé?
Obvykle platí zásada, že měkkým dřevem v kotli a krbových kamnech podpalujete a tvrdé se využívá na vlastní topení a udržování teploty. Topit však lze i měkkým dřevem smrkovým či borovým, které je ale méně výhřevné než tvrdé dřevo z dubu, buku, habru či jasanu.
Kde správně uskladnit naštípané dřevo?
Velmi často se dřevo skládá u zdi chalupy. V rodinném domě ale nejspíš využijete raději dřevník nebo přístřešek. Dřevo je ovšem možné naskládat i do homolí. Vždy je třeba se ale držet zásady, že se polínka neskládají přímo na zem, ale minimálně 20 cm nad ni, aby okolní vzduch měl ke dřevu volný přístup.