• Plzeňská / Junácká
• Muglinovská / Bohumínská
• Muglinovská / Sokolovská
• Mariánskohorská / Nádražní
• Mariánskohorská / Cihelní
• 28. října / Bohumínská
• Sokolská / Českobratrská
• Českobratrská / Nádražní
• 28. října / Poděbradova
• 28. října / Novinářská
• Rudná / Místecká B
• Rudná / Místecká A
• Rudná / Lidická
• Závodní / Ruská
• Rudná / Závodní
• Plzeňská / Horní
• Výškovická / U studia
• 28. října / Mariánskohorská
• Opavská / Sjízdná
• Opavská / Martinovská
• Opavská / 17. listopadu
• 17. listopadu / Vřesinská
• Hlučínská / Slovenská
• Výškovická / Rudná A
• Výškovická / U Výtopny
• Plzeňská / Mitrovická
• Českobratrská / Varenská

lékařská služba – medical service

sanitní vozy- ambulance cars

Městská nemocnice Fifejdy – Municipal Hospital of Fifejdy (state)

Fakultní nemocnice s poliklinikou – Teaching Hospital with Policlinic Poruba (state)

- kontaktní centrum – Contact Centre

- doléčovací centrum – Therapeutic Centre

vnitrostátní – inland

mezinárodní – international

vnitrostátní – inland

mezinárodní – internationa

Heraldický popis (blason) znaku města Ostravy

V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem.

Tradují se dvě verze nálezu černého uhlí na Ostravsku. Podle první našel černý kámen jistý Jan Augustin, v druhé se stal „prvním baníkem“ místní kovář Jan Keltička. Faktem je, že první zpráva o nálezu uhlí s uvedením místa nálezu, která již byla brána i nadřízenými úřady v úvahu, pochází až z roku 1763. Uhlí objevil a jeho nález oznámil hornímu úřadu v Kutné Hoře zmiňovaný Augustin, mlynář z Klimkovic. Augustin uhlí objevil na výchozech slojí v údolí Burňa, v místech za bývalou koksovnou dolu Trojice ve Slezské Ostravě, dest minut pšky od dnešního centra Ostravy.

Podle zprávy kutnohorského hormistra Jana Antonína Alise, potvrdily zkoušky u opavských kovářů dobrou jakost černého uhlí. Teprve v červnu 1767 byli vysláni horníci na průzkum výskytu uhlí na Ostravsku, Těšínsku a Bialsko-Biasku. Pravdivost údajů, získaných horníky, potvrdil šichtmistr Lutz 14.6.1767. Na jaře příštího roku pokračoval průzkum a Lutz objevil dalších 7 výchozů uhelných slojí. Začal razit dvě štoly a hloubit jednu kutací šachtici. Lutz provedl celkem 11 pokusných kutání a odhadl zásoby uhlí na 15 až 20 let při tehdejším způsobu dobývání. Proč se tedy objev uhlí ve Slezské Ostravě se dlouhou dobu připisoval slezskoostravskému kováři Janu Keltičkovi? Ten začal pro svou vlastní potřebu povrchově dobývat uhlí okolo roku 1776. Úřední oprávnění pro štolové dobývání uhlí obdržel Keltička 28.10.1776. Tento den byl až do roku 1838 slaven na paměť začátku dobývání uhlí ve Slezské Ostravě a při hornických slavnostech dostával každý havíř stříbrný dvacetník. Keltička, který má dnes na Slezské i svou ulici, tak byl mezi havíři oblíben jistě víc než „náplava“ mlynář z jakýchsi Klimkovic.

V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Stávají se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města. jehož výsledkem je, že v druhé polovině 20. století je Ostrava známa též jako Ocelové srdce republiky.

Po rozsáhlém kolapsu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od 30.6.1994 netěží) a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory – díky nošovické továrně Hyundai je to automobilový průmysl, ve městě sídlí známé značky z oboru informčních technologií, elektroniky či energetiky (Asus, Siemens, TietoEnator, Briggs & Stratton, ABB a další). Bývalá Nová huť se přejmenovala a nyní nese jméno majitele největšího světového hutního podniku ArcelorMittal.

Ostrava v datech

(Zdroj: Malý průvodce Ostravou. Vydalo Městské informační centrum Ostrava, o.p.s. 1997)

(Zdroj: ČSÚ, Krajská reprezentace Ostrava 2002)

Území Ostravy měří vzdušnou čarou 20,1 km ve směru východ-západ a 20,5 km ve směru sever-jih.

Zeměpisné souřadnice středu města:  49° 50‘  31‘‘ szš   a  18° 17‘  34‘‘ vzd                                                                                     

Klimatické podmínky

Území Ostravy spadá do mírně teplé klimatické oblasti, avšak liší se určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve.

(Zdroj: ČHÚ – údaje jsou za období 1983-2002)

Nejnižší místo 208 m n. m. je položeno v povodí Odry v severovýchodním výběžku Antošovic, nejvyšším bodem je kóta v západně situovaném Krásném Poli s 334 m n.m. Od západu v Krásném Poli na východní okraj v Bartovicích je vzdálenost 20,1 km. Od severní hranice v Antošovicích po jižní okraj v Nové Bělé je vzdálenost 20,5 km.

Počátek osídlení ve 13. století na soutoku řek Ostravice a Lučina, kde se dnes nachází Slezskoostravský hrad, je spojen s obchodní tzv. jantarovou stezkou, kterou obchodníci používali odpradávna jako hlavní cestu spojující Baltské a Středozemní moře. V Ostravě se potkávají ještě další velké řeky – Opava a Odra. Dvě z uvedených řek mají navíc velký historický význam. Ostravice a Odra totiž tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem. Zelená vegetace na březích Opavy v Třebovicích, tj. oblast, na které vzniklo podél toku řeky přírodní chráněné území – přírodní rezervace Štěpán, Martinský mokřád a přírodní památka Turkov. Tím však výčet zdejších vodních toků nekončí. Doplňují jej početné říčky, potoky a potůčky, opomenuty by určitě neměly být Porubka, Černý potok, Polančice, Plesenský potok a svým názvem nejpozoruhodnější Ščučí.

Území Ostravy spadá do mírně teplé klimatické oblasti, avšak liší se určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Průměrná roční teplota zde dosahuje 8,6°C. Průměrný úhrn ročních srážek činí 568,3 mm.

Okres Ostrava – město je tvořen statutárním městem ve svých správních hranicích 23 městských obvodů (dále v textu bude užíváno „město Ostrava“). Celkovou rozlohou města 21 423 ha patří mezi nejmenší okresy České republiky. Zemědělská půda tvoří 40,3 % z celkové plochy. Druhý nejvyšší podíl tvoří ostatní plochy (34,7 %). Lesní půda tvoří 10,8 %, přibližně stejný podíl má zastavěná plocha 9,7 %. Vodní plochy mají nejnižší podíl, a to 4,5 %.

Hospodářství a zaměstnanost města Ostravy, jeho ekonomický potenciál a současná struktura je silně ovlivněn předchozím dlouhodobým historickým vývojem. Hlavním momentem pro rozvoj města Ostravy bylo objevení kvalitního černého uhlí (r. 1763), které mělo za následek vytvoření těžkého průmyslu – založení železáren. V poválečném období byl ekonomický vývoj založen na urychlení industrializace. V rámci průmyslu představovalo hornictví, metalurgie a strojírenství nejméně jednu třetinu. Důležitým rysem těžkého průmyslu je většinou jeho koncentrace do několika geografických oblastí, kde se stávají regionální ekonomika a zaměstnanost rozhodujícím způsobem závislé na několika velkých podnicích. Takovým regionem byla i Ostrava s celým svým širokým zázemím. Jde o oblast, v níž dlouhodobě probíhal politicky motivovaný proces preference těžkého průmyslu (zejména těžby uhlí, hutnictví železa a těžkého strojírenství). Jeho výsledkem je deformovaná a monostrukturní ekonomická základna regionu, kde např. v průmyslu paliv bylo v aglomeraci zaměstnáno více než polovina pracovníků tohoto odvětví a v hutnictví železa dokonce 70 % pracovníků odvětví z celé ČR. Ostatní průmyslová odvětví, zemědělská výroba a z velké části i terciéra pak nutně plní pouze doplňkovou funkci. Ekonomická struktura je ještě stále charakterizována vysokými podílem těch odvětví, jejichž účinky na životní prostředí nejsou dobré. Schází větší zastoupení zpracovatelského a spotřebního průmyslu. V podílu průmyslu převažují hutnictví železa, chemický průmysl, těžké strojírenství, výroba elektrické energie a stavebnictví. V těžkém průmyslu přetrvává nadále vysoká koncentrace především v hutnictví, soustředěném do dvou velkých hutních kombinátů. Se zastavením těžby uhlí v roce 1994 na území města se stává problematickým i další provoz několika stávajících koksoven a úpraven ve městě. Vedle koksochemických jsou to především chemické závody. Tato odvětví však procházejí významnými transformačními a restrukturalizačními změnami, spojených s výrazným snižováním pracovních míst. Stále negativněji se z hlediska dalších potřeb a směru rozvoje města projevuje malé zastoupení odvětví zpracovatelského průmyslu, především lehkého strojírenství, dřevozpracujícího, textilního a potravinářského průmyslu. Projevují se zde všechny negativní důsledky typické pro celou aglomeraci, jako je deformace ekonomické struktury, sociální struktury i struktury osídlení a další. Dochází ke snížení výroby, k poklesu produktivity práce a útlumu investiční činnosti. V dopravní infrastruktuře patřila k nejzávažnějším problémům: nedostatečná silniční síť a její nízká technická úroveň, zejména pro tranzitní dopravu.Propojení Ostravy na dálniční síť zajistí výstavba dálnice D47, zahájená v roce 1999, která se stane součástí VI. Evropského multimodálního koridoru, jenž vede ve směru sever – jih od hranice Polska dálnicí D47 přes Ostravu po napojení na dálnici D1 na Brno u Vyškova. V blízkosti města Ostravy se nachází mezinárodní letiště Ostrava-Mošnov. Scházejí velcí a střední investoři.

Uvolňované pracovní síly byly v první polovině devadesátých let zčásti absorbovány přechodem do drobného podnikání, do služeb, drobné řemeslné výroby a obchodní sítě, a část přešla do starobního důchodu. V současné době se s postupným poklesem těžkého průmyslu na území města dostává do popředí i jeho role obchodního, administrativního, vzdělávacího a kulturního centra regionu. Státní dotace jsou směrovány na rekvalifikaci, formou přeškolování v kursech organizovaných úřady práce. Tyto aktivity jsou stále nedostačující. V uvedeném období se snižovala zaměstnanost a postupně narůstala nezaměstnanost. Její výše dosáhla v roce 2001 počtu 25 588 (v roce 1991 to bylo 9 715) a registrovaná míra nezaměstnanosti činila 16,24 % (4,28 % v roce 1991). Registr ekonomických subjektů evidoval v městě Ostravě v roce 2001 celkem 60 845 jednotek, a z toho bylo: 7 087 obchodních společností, 659 družstev, 35 státních podniků, 49 592 soukromých podnikatelů vč. rolníků a osob podnikajících podle zvláštních předpisů.

Z nejvýznamnějších firem se sídlem na území města Ostravy z hlediska počtu zaměstnanců patří: ArcelorMittal (dříve Nová huť, a.s.), Vítkovice, a.s., České dráhy, a.s. – složky s ostravskými pracovišti, Vítkovice – Válcovna trub, a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o., Dalkia Morava, a.s., Vítkovice STEEL, a.s., Dopravní podnik Ostrava, a.s., Ostravsko-karvinské koksovny Ostrava, a.s., Vysoké pece Ostrava, a.s., OKD BASTRO, a.s..

Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč (podnikatelská sféra bez malých podniků a soukromých podnikatelů a za nepodnikatelskou sféru bez ohledu na počet zaměstnanců, bez ozbrojených složek) na území města činila 15 150 Kč. Údaje byly zpracovány pracovištní metodou v těch okresech, ve kterých měli zaměstnanci skutečná pracoviště, nikoli pouze sídla závodů či provozoven.

 V městě Ostravě jsou početně zastoupeny všechny stupně školního i předškolního vzdělávání. Výuku v řadě vysokoškolských studijních oborů nabízejí Ostravská univerzita, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Vysoká škola podnikatelská.

V investiční výstavbě se vzhledem k vysoké koncentraci obyvatelstva velmi rychle doplňovala infrastruktura výstavbou nových benzinových čerpacích stanic a obchodní síť ve formě hypermarketů a supermarketů (Albert, Kaufland, TESCO, Bauhaus, Baumax, IKEA, SCONTO, OBI Market, MAKRO, Carrefour ČR, Hornbach, INTERSPAR, Hruška). Probíhají rekonstrukce domů, mostů a historického centra města. Probíhá přestavba vlakového nádraží Ostrava – Svinov. Probíhá výstavba železničního koridoru  – Rakousko – Břeclav – Přerov – Ostrava – Petrovice – Polsko. V bytové výstavbě bylo v Ostravě v roce 2001 dokončeno 345 bytů, rozestavěno 1 556 bytů a zahájeno 351.

V životním prostředí patřila Ostrava k nejhůře postiženým oblastem České republiky. Vlivem ukončení těžby uhlí, restrukturalizace průmyslu a investicím směřujícím do oblasti Ostravy životního prostředí, však dochází k významnému zlepšování životního prostředí, zvláště pak ovzduší. V roce 2000 představoval prach 2 581 tun/rok (v roce 1992 to bylo 32 932 tun/ rok), oxid siřičitý 14 676 tun /rok  (v roce 1992 to bylo 40 711 tun/rok), oxid dusíku 11 301 tun/rok (v roce 1992 to bylo 30 253 tun za rok).

Rovněž v oblasti čistoty vod dochází v posledních letech k významnému zlepšování ve většině sledovaných ukazatelů. Velký vliv na zlepšování jakosti povrchových vod na území Ostravy mělo zprovoznění ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě – Přívoze v roce 1997.

Na území města Ostravy se nachází chráněná krajinná oblast Poodří, národní přírodní rezervace Polanská niva, přírodní rezervace Polanský les. K chráněným územím patří rovněž přírodní rezervace Rezavka a rybník Štěpán, přírodní památkou je lesní rezervace Turkov.

Cestovní ruch v městě Ostravě se snaží desítkami různorodých akcí, ať již hudebních festivalů (mezinárodní festival Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy), divadelních, folklorních či sportovních, přilákat turisty. Dostatek zeleně a hojnost příměstských lesů dává Ostravě možnost budovat řadu sportovišť. V Ostravě je jedno z největších přírodních koupališť v ČR.

Blízkost Beskyd a Jeseníků dává nepřeberné množství námětů na turistické a lyžařské trasy. Hned za hranicemi města leží mezinárodní, bohatě navštěvované 18jamkové golfové hřiště v Šilheřovicích. Bohatá průmyslová historie města Ostravy zanechala jeho obyvatelům i návštěvníkům také bohaté technické dědictví, jehož hodnota jen poroste. Dnes už evropsky známé Hornické muzeum OKD a expozice v národní kulturní památce Dole Michal dobře mapují historii hornictví. V Ostravě se nachází také ZOO, jejíž specialitou je chov rysa ostrovida.

V roce 2001 bylo v městě Ostravě evidováno 31 ubytovací zařízení s 2 863 lůžky. V těchto zařízeních přenocovalo 112 tis. hostů v 270,5 tis. noclezích, což je průměrná doba přenocování 2,4 noci a průměrná doba pobytu 3,4 dne.

Zdroj: Český statistický úřad
Aktualizováno dne: 17.4. 2007