Historie Ostravy

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Výhodné umístění na hranicích země a současně procházející jantarová stezka se ve středověkupromítla do jejího rozvoje. Po třicetileté válce význam Ostravy upadá a z provinčního městečka se stalo opět důležité centrum až koncem osmnáctého století. A to díky čemu jinému, než díky uhlí.

Tradují se dvě verze nálezu černého uhlí na Ostravsku. Podle první našel černý kámen jistý Jan Augustin, v druhé se stal „prvním baníkem“ místní kovář Jan Keltička. Faktem je, že první zpráva o nálezu uhlí s uvedením místa nálezu, která již byla brána i nadřízenými úřady v úvahu, pochází až z roku 1763. Uhlí objevil a jeho nález oznámil hornímu úřadu v Kutné Hoře zmiňovaný Augustin, mlynář z Klimkovic. Augustin uhlí objevil na výchozech slojí v údolí Burňa, v místech za bývalou koksovnou dolu Trojice ve Slezské Ostravě, dest minut pšky od dnešního centra Ostravy.

Podle zprávy kutnohorského hormistra Jana Antonína Alise, potvrdily zkoušky u opavských kovářů dobrou jakost černého uhlí. Teprve v červnu 1767 byli vysláni horníci na průzkum výskytu uhlí na Ostravsku, Těšínsku a Bialsko-Biasku. Pravdivost údajů, získaných horníky, potvrdil šichtmistr Lutz 14.6.1767. Na jaře příštího roku pokračoval průzkum a Lutz objevil dalších 7 výchozů uhelných slojí. Začal razit dvě štoly a hloubit jednu kutací šachtici. Lutz provedl celkem 11 pokusných kutání a odhadl zásoby uhlí na 15 až 20 let při tehdejším způsobu dobývání. Proč se tedy objev uhlí ve Slezské Ostravě se dlouhou dobu připisoval slezskoostravskému kováři Janu Keltičkovi? Ten začal pro svou vlastní potřebu povrchově dobývat uhlí okolo roku 1776. Úřední oprávnění pro štolové dobývání uhlí obdržel Keltička 28.10.1776. Tento den byl až do roku 1838 slaven na paměť začátku dobývání uhlí ve Slezské Ostravě a při hornických slavnostech dostával každý havíř stříbrný dvacetník. Keltička, který má dnes na Slezské i svou ulici, tak byl mezi havíři oblíben jistě víc než „náplava“ mlynář z jakýchsi Klimkovic.

V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Stávají se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města. jehož výsledkem je, že v druhé polovině 20. století je Ostrava známa též jako Ocelové srdce republiky.

Po rozsáhlém kolapsu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od 30.6.1994 netěží) a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory – díky nošovické továrně Hyundai je to automobilový průmysl, ve městě sídlí známé značky z oboru informčních technologií, elektroniky či energetiky (Asus, Siemens, TietoEnator, Briggs & Stratton, ABB a další). Bývalá Nová huť se přejmenovala a nyní nese jméno majitele největšího světového hutního podniku ArcelorMittal.

Ostrava v datech

Před 400-150 tis. léty		skandinávské zalednění
Od pravěku		zde vede jantarová obch. stezka od Balt. moře ke středomoří
Asi před 23 tis. léty		přechodné osídlení lovců mamutů (Landecká Venuše)
Od 8. století		slovanské osídlení
10. století		hradiště Holasiců
od 60. let 13. století		hrad Landek sídlem hlučínského panství
kolem roku 1267		statut města – majetek olomouckého biskupa Bruna (1245-1267)
1297		první zmínka o slezskoostravském knížecím hradu
1362		Karel IV. udělil právo konání výročního trhu
1371-1376		vybudování městských hradeb
1428		husité obsadili město
1437-1848		téměř trvale součástí hukvaldského panství
16. století		rozvoj řemesel, zvl. soukenictví, tkalcovství, krejčovství
1620-1648		třicetiletá válka, dánská a švédská vojska
1749		zřízena pošta v Moravské Ostravě
1763		objev uhlí v údolí Burňa ve Slezské Ostravě
1828		založení Rudolfovy huti, pozdější Vítkovické železárny
1847		železniční spojení s Vídní a Krakovem
1869		vybudována první plynárna a zřízen telegraf
2. polovina 19. století		rozvoj průmyslu – průmyslové a hospodářské středisko habsburské monarchie
1879		dokončena stavba židovské synagogy
1880		velká povodeň na Odře a Ostravici (zaplaveno celé Pobeskydí)
1889		dokončena bazilika Božského spasitele
1894		otevřen český Národní dům – české kulturní a společenské středisko, zahájen provoz městské dopravy
1895		otevřen Německý dům – německé kulturní a společenské středisko, výstavba první elektrárny na Ostravsku
1897		otevřeno první české reálné gymnázium
1898		otevřena Veřejná knihovna a čítárna
1901		otevřen Polský dům – polské kulturní a společenské středisko
1907		založení městského divadla (dnes Divadlo Antonína Dvořáka)
1919		založení Národního divadla moravskoslezského
20. a 30. léta 20. století		výstavba správních, peněžních, pojišťovacích budov a obchodních domů
1924		vznik tzv. Velké Ostravy ( k původnímu městskému jádru připojeno 7 sousedních obcí)
1926		otevřen Dům umění
1929		vznik studia Československého rozhlasu
1930		otevřena Nová radnice
1939		první transport Židů do Niska nad Sanem
1941		připojeno k městu 12 soused.moravských a slez. obcí
30.4. 1945		osvobození Ostravy Rudnou armádou
1945		z Příbrami do Ostravy přesídlena Vysoká škola báňská
1949-1951		výstavba Nové huti
50.-80. léta 20. stol.		obrovský příliv obyvatel a stavební rozmach
1951		zřízena Státní vědecká knihovna v Ostravě
1952		zahájena trolejbusová doprava
1954		zahájila činnost Janáčkova filharmonie Ostrava
1959		zřízena Pedagogická fakulta (od roku 1991 Ostravská univerzita)
1959		otevřeno nové letiště v Mošnově
1961		otevřen Dům kultury Vítkovice, narozen tenista Ivan Lendl
1.1. 1975		přičleněny obce Nová Bělá, Stará Bělá a Proskovice
24.4. 1976		připojeny obce Antošovice, Hošťálkovice, Koblov, Krásné Pole, Plesná, Lhotka u Ostravy, Petřkovice, Polanka nad Odrou
1986		otevřen Palác kultury a sportu
listopad 1989		„sametová revoluce“
30.6. 1994		poslední vytěžené uhlí na území města Ostravy
1.9. 1996		Ostrava se stává sídlem Ostravsko-opavského biskupství
7. – 9. 7. 1997		tisíciletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici (zaplavena celá Morava)
12.11. 2000		dnem voleb do zastupitelstev v krajích se Ostrava stala sídlem Ostravského kraje (později byl název kraje změněn na Moravskoslezský)

(Zdroj: Malý průvodce Ostravou. Vydalo Městské informační centrum Ostrava, o.p.s. 1997)